|
|
Individuální (domácí) vzdělávání a adaptace doma vzdělávaných dětí na školu
Matějková, Jana ; Zemková, Jaroslava (vedoucí práce) ; Hájková, Vanda (oponent)
MATĚJKOVÁ, Jana. Individuální (domácí) vzdělávání a adaptace doma vzdělávaných dětí na školu. Praha, 2014. Diplomová práce. Univerzita Karlova v Praze, Pedagogická fakulta, Katedra speciální pedagogiky. Práce řeší problematiku individuálního (domácího) vzdělávání v České republice (s přihlédnutím k situaci v zahraničí). Podrobněji se věnuje jak jeho legislativnímu ukotvení v českém vzdělávacím systému, tak jeho konkrétní realizaci. Hlavním výzkumným cílem práce bylo zmapovat, jaké zkušenosti mají čeští učitelé s dětmi z individuálního (domácího) vzdělávání po jejich zařazení zpět do školy, s důrazem na možný přínos doma vzdělávaných dětí pro vznik inkluzivního prostředí v běžné škole. Sběr dat proběhl metodou dotazníkového šetření prostřednictvím nestandardizovaných polostrukturovaných dotazníků. Dotazníky byly vytvořeny podle výpovědí deseti dětí popisujících své zkušenosti s adaptací na školu po ukončení individuálního (domácího) vzdělávání (získaných v rámci pilotní studie) a podle publikace Bootha a Ainscowa Ukazatel inkluze (Rytmus o. s., 2007). Šetření se zúčastnilo jednačtyřicet českých pedagogů, kteří se během svého působení setkali s dětmi, jež absolvovaly minimálně dva roky individuálního (domácího) vzdělávání. Z šetření mj. vyplynulo, že téměř tři čtvrtiny zúčastněných učitelů u daných...
|
|
|
Vliv proinkluzivního edukačního prostředí na postoje žáků vůči osobám se znevýhodněním
Zilcher, Ladislav
Daná studie je koncipována jako teoreticko výzkumná práce, která se zaměřuje na zjišťování změn postojů u žáků 4. a 5. tříd vůči lidem s postižením. Ve studii se zkoumá, zdali má na postoje žáků 4. a 5. tříd základních škol vůči lidem s postižením vliv (a) dlouhodobé sdílení vzdělávacího prostředí s žákem s postižením (b) učitel a jeho proinkluzivní kompetence a (c) inkluzivní směřování školy, které je ve výzkumu reprezentované certifikací školy certifikátem "Férová škola". Těmito třemi dílčími výzkumnými problémy se snažíme odpovědět na jednu základní výzkumnou otázku: Má proinkluzivní prostředí školy vliv na postoje žáků 4. a 5. tříd vůči lidem s postižením? Z tohoto důvodu bylo zvoleno kvaziexperimentální uspořádání studie. Ve výzkumu byly využity dva validizované výzkumné nástroje, které byly administrovány na vzorku 1948 žáků 4. a 5. tříd a jejich 102 třídních učitelů. Data byla zpracována příslušnými statistickými metodami. Výsledky výzkumu částečně potvrzují předpoklad, že proinkluzivní prostředí školy může mít vliv na postoje žáků 4. a 5. tříd vůči lidem s postižením, avšak pouze v určitých oblastech. Nebylo prokázáno, že by pouhá přítomnost žáka s postižením ve třídě mohla ovlivňovat postoje žáků, avšak pokud by došlo u žáků k přátelství s tímto žákem, pak jsou postoje pozitivně...
|
|
|
Podpora inkluzivního prostředí prostřednictvím literárního příběhu
Ciarkowska, Agnieszka ; Němec, Zbyněk (vedoucí práce) ; Hájková, Vanda (oponent)
Bakalářská práce se zabývá literárním příběhem jako jedním z nástrojů, jak podpořit inkluzivní prostředí. Teoretická část je věnována inkluzivnímu prostředí a jeho důležitým principům a zásadám, dále čtenářství, čtenářským klubům a programu RWCT - "Čtením a psaním ke kritickému myšlení". Praktická část zkoumá žákovy prekoncepty a jejich posun po realizování čtenářské lekce, ve které žáci četli příběh o klukovi s Treacher-Collinsovým syndromem. Tato část popisuje přípravu a realizaci čtenářské lekce a data z ní analyzuje. Je zde uplatněn kvalitativní přístup. Na základě potrojných deníků, které si žáci během čtenářské lekce vedli, byly jednotlivé výpovědi analyzovány technikou otevřeného kódování. Cílem praktické části bylo zjistit, jaké mají žáci prekoncepty ohledně člověka s viditelným postižením, který by se měl stát jejich potencionálním spolužákem a jak se jejich myšlení proměnilo po proběhnutí čtenářské lekce. Důraz je kladen na individuální poznání a vlastní uvědomění si zkušeností. Analýza jednotlivých komentářů z výzkumného šetření ukázala, že nejvíce žáků by mělo pocity jako strach, lítost a cítili by potřebu posmívat se, rovněž by je zajímal původ postižení, ve velké míře byly však zastoupeny i běžné otázky. U čtvrtiny žáků byl zaznamenán posun v přemýšlení, často se jednalo o žáky, kteří...
|
|
|
Skauting pro všechny - inkluzivní prostředí ve skautském oddíle
MATYŠOVÁ, Klára
Tato bakalářská práce se zabývá odborem Skauting pro všechny a také prostředím ve skautských oddílech. Ve své práci si kladu za cíle zmapovat, jakým způsobem jsou děti se specifickými potřebami začleňovány do skautských oddílů a jak jsou zde zapojovány. Dalším cílem mé práce bylo zjistit, jakým způsobem je naplňován programový dokument "Skauting pro všechny" z roku 2011. Pro naplnění cílů této práce v praktické části byla použita strategie kvalitativního výzkumu, metoda polostrukturovaného rozhovoru a metoda dotazování. Rozhovory jsem uskutečnila s dvanácti činovníky skauta a se třemi členy odboru Skauting pro všechny. Následně jsem pro vyhodnocení rozhovorů použila techniku otevřeného kódování. Práce je rozdělena na teoretickou a praktickou část. V teoretické části se zabývám skautingem jako celkovým tématem a také jeho historií. Dále se v této části věnuji tématice inkluze, a to školní i mimoškolní. Poslední kapitola v teoretické části mé bakalářské práce pojednává o samotném odboru Skauting pro všechny. V praktické části jsou prezentovány dva okruhy výsledků výzkumného šetření. První okruh se zaměřuje na výpovědi dvanácti činovníků skauta, které jsou zpracovány pomocí otevřeného kódování. Druhý okruh je zaměřený na výpovědi tří členů odboru Skauting pro všechny, které jsou vyobrazeny pomocí schémat. V poslední části své práce vyhodnocuji naplnění cílů práce a poskytuji odpovědi na výzkumné otázky. Tato bakalářská práce by mohla být přínosem pro skautské vedoucí, kteří se v oddílech potýkají s dětmi se specifickými potřebami a nemají povědomí, na koho by se mohli obrátit. Dále by práce mohla posloužit ke všeobecné informovanosti o celkové inkluzi ve skautu pro veřejnost i pro rodiče dětí se specifickými potřebami.
|
|
|
Práce začínajícího asistenta pedagoga u žáka s odlišným mateřským jazykem
Machová, Sára ; Horáčková, Klára (vedoucí práce) ; Kargerová, Jana (oponent)
Záměrem teoretické části je vystihnout vztah učitel - asistent - žák cizinec v učebním procesu. V jednotlivých kapitolách popisuji vymezení jejich kompetencí, úskalí jejich spolupráce, ale i osobnostní předpoklady asistenta pedagoga a pokouším se i vystihnout vztah mezi ním a žákem, kterému asistuje. Práce volně pokračuje shrnutím speciálních potřeb žáka cizince, specifický úhel vnímání jeho postavení mezi spolužáky a vhodné formy pro práci s ním. Teoretická část se v závěrečné fázi věnuje i tzv. kulturně nezatíženým metodám, na které navazuje praktická část. V praktické části může čtenář sledovat experiment využívající metodu konceptuálního učení, která bude na malém vzorku žáků ilustrovat vliv výuky matematických pojmů pomocí jazyka, který není kulturně zatížen a srovnává tak možnosti všech žáků. Výsledky této případové studie prokázaly pozitivní vliv metody nejen na výsledky žáků v konkrétních učebních oblastech, ale podpořili také jejich sebevědomí a autonomii. KLÍČOVÁ SLOVA Kulturně nezatížené metody, pojmové vyučování, asistent pedagoga, předsudky, kompetence, osobnost, žák s odlišným mateřským jazykem, inkluzivní vzdělávání, autonomie, spolupráce, specifické potřeby
|
|
|
Vliv proinkluzivního edukačního prostředí na postoje žáků vůči osobám se znevýhodněním
Zilcher, Ladislav ; Šiška, Jan (vedoucí práce) ; Vítková, Marie (oponent) ; Hájková, Vanda (oponent)
Daná studie je koncipována jako teoreticko výzkumná práce, která se zaměřuje na zjišťování změn postojů u žáků 4. a 5. tříd vůči lidem s postižením. Ve studii se zkoumá, zdali má na postoje žáků 4. a 5. tříd základních škol vůči lidem s postižením vliv (a) dlouhodobé sdílení vzdělávacího prostředí s žákem s postižením (b) učitel a jeho proinkluzivní kompetence a (c) inkluzivní směřování školy, které je ve výzkumu reprezentované certifikací školy certifikátem "Férová škola". Těmito třemi dílčími výzkumnými problémy se snažíme odpovědět na jednu základní výzkumnou otázku: Má proinkluzivní prostředí školy vliv na postoje žáků 4. a 5. tříd vůči lidem s postižením? Z tohoto důvodu bylo zvoleno kvaziexperimentální uspořádání studie. Ve výzkumu byly využity dva validizované výzkumné nástroje, které byly administrovány na vzorku 1948 žáků 4. a 5. tříd a jejich 102 třídních učitelů. Data byla zpracována příslušnými statistickými metodami. Výsledky výzkumu částečně potvrzují předpoklad, že proinkluzivní prostředí školy může mít vliv na postoje žáků 4. a 5. tříd vůči lidem s postižením, avšak pouze v určitých oblastech. Nebylo prokázáno, že by pouhá přítomnost žáka s postižením ve třídě mohla ovlivňovat postoje žáků, avšak pokud by došlo u žáků k přátelství s tímto žákem, pak jsou postoje pozitivně...
|
|
|
Individuální (domácí) vzdělávání a adaptace doma vzdělávaných dětí na školu
Matějková, Jana ; Zemková, Jaroslava (vedoucí práce) ; Hájková, Vanda (oponent)
MATĚJKOVÁ, Jana. Individuální (domácí) vzdělávání a adaptace doma vzdělávaných dětí na školu. Praha, 2014. Diplomová práce. Univerzita Karlova v Praze, Pedagogická fakulta, Katedra speciální pedagogiky. Práce řeší problematiku individuálního (domácího) vzdělávání v České republice (s přihlédnutím k situaci v zahraničí). Podrobněji se věnuje jak jeho legislativnímu ukotvení v českém vzdělávacím systému, tak jeho konkrétní realizaci. Hlavním výzkumným cílem práce bylo zmapovat, jaké zkušenosti mají čeští učitelé s dětmi z individuálního (domácího) vzdělávání po jejich zařazení zpět do školy, s důrazem na možný přínos doma vzdělávaných dětí pro vznik inkluzivního prostředí v běžné škole. Sběr dat proběhl metodou dotazníkového šetření prostřednictvím nestandardizovaných polostrukturovaných dotazníků. Dotazníky byly vytvořeny podle výpovědí deseti dětí popisujících své zkušenosti s adaptací na školu po ukončení individuálního (domácího) vzdělávání (získaných v rámci pilotní studie) a podle publikace Bootha a Ainscowa Ukazatel inkluze (Rytmus o. s., 2007). Šetření se zúčastnilo jednačtyřicet českých pedagogů, kteří se během svého působení setkali s dětmi, jež absolvovaly minimálně dva roky individuálního (domácího) vzdělávání. Z šetření mj. vyplynulo, že téměř tři čtvrtiny zúčastněných učitelů u daných...
|
|
|
Vliv proinkluzivního edukačního prostředí na postoje žáků vůči osobám se znevýhodněním
Zilcher, Ladislav
Daná studie je koncipována jako teoreticko výzkumná práce, která se zaměřuje na zjišťování změn postojů u žáků 4. a 5. tříd vůči lidem s postižením. Ve studii se zkoumá, zdali má na postoje žáků 4. a 5. tříd základních škol vůči lidem s postižením vliv (a) dlouhodobé sdílení vzdělávacího prostředí s žákem s postižením (b) učitel a jeho proinkluzivní kompetence a (c) inkluzivní směřování školy, které je ve výzkumu reprezentované certifikací školy certifikátem "Férová škola". Těmito třemi dílčími výzkumnými problémy se snažíme odpovědět na jednu základní výzkumnou otázku: Má proinkluzivní prostředí školy vliv na postoje žáků 4. a 5. tříd vůči lidem s postižením? Z tohoto důvodu bylo zvoleno kvaziexperimentální uspořádání studie. Ve výzkumu byly využity dva validizované výzkumné nástroje, které byly administrovány na vzorku 1948 žáků 4. a 5. tříd a jejich 102 třídních učitelů. Data byla zpracována příslušnými statistickými metodami. Výsledky výzkumu částečně potvrzují předpoklad, že proinkluzivní prostředí školy může mít vliv na postoje žáků 4. a 5. tříd vůči lidem s postižením, avšak pouze v určitých oblastech. Nebylo prokázáno, že by pouhá přítomnost žáka s postižením ve třídě mohla ovlivňovat postoje žáků, avšak pokud by došlo u žáků k přátelství s tímto žákem, pak jsou postoje pozitivně...
|
host ::
RSS.